Nebudem si lhát do kapsy, Bitva pěti armád 2019 nebyla úplně ideální. Bylo vedro, prášilo se, byly problémy s vodou a když už konečně padla noc a lid se schromáždil u stage Deloraine, tak začalo chcát, takže čistě upřímně, počasí bylo dost na hovno. Lidi si stěžovali na bitvu u řeky a opět padaly hlášky typu: „Jó to za mejch časů, bépo bylo…“ a vlastně se furt řešilo, jak to stojí za hovno a že bepko umírá. Já moc vyprávět o svých mladých časech nemůžu, poněvadž samotná akce je starší než já a tohle je vlastně můj druhej kontakt s bepkem, pokusím se tedy poskytnout aspoň trochu nezkroucený pohled na pravděpodobně poslední bépo odehrávající se v Doksech. Na akci jsem jakožto správnej student dorazil už ve čtvrtek odpoledne a prásknul páteční školu. Postavil jsem stan a vydal se do víru noci. Popravdě si z čtvrtka moc nepamatuju, takže nemá cenu to moc rozpitvávat. Pátek už mám trochu jasnější. Samozřejmě že se zase pilo už od rozbřesku a když už se pije pivečko tak se přece půjdeme schladit na Poslák. No, a právě tady začaly moje problémy. Ono by tolik nevadilo jít se schladit, ono vadilo že jsem v tom rybníku strávil skoro celej den… na sluníčku… bez trička… bez opalovacího krému. No prostě si dokážete představit, jak jsem asi dopadl a jak skvělý to je být oblečenej do zbroje, zatímco se ti loupou záda jako pacientovi s leprou. Když konečně zapadlo slunce a všichni jsme prošli schvalováním, tak se rozjeli rituály. Zahalekalo se, zabubnovalo se, oholil se trpaslík, zabil se člověk a znásilnila se elfka, prostě klasika. A po této bohulibé zálibě, se šlo zpátky k chlastání, prostě večer na bitvě, co čekat. Sobota, den D, den zúčtování a den kdy zase jako loni nakopem prdel světlejm. Nebo takhle chtěli jsme nakopat prdel světlejm, ale moc to nešlo. Ne protože bychom byli horší než loni, nebo protože by byli světlí nějak echt dobrý, ale protože bylo vedro jak v peci. Ne že by to nevadilo i našim nepřátelům, ale přece jen skřetovi v kožešinách, kovu a černý bude přeci jen větší vedro než elfovi v zelený kamizolce. Do toho, když se ještě začalo prášit, tak už bylo vymalováno. Jen díky našim úžasnejm vodonoškám se nám povedlo nějak přežít a nakonec vyhrát. Bitvy byly celkem chaotický a někdy ne moc dobře naplánovaný, zvláště pak ta bitva s řekou. Ta se zvrhla v souboje pík a luků a všichni ostatní mohli jen stát a čumět. Největší chaos pak byli rozehřívací bitvy temnejch proti temnejm a světlech proti světlejm. Ale mimo to to byla skvělá řežba jako vždycky. Když jsme se pak konečně vrátili do tábora, mimochodem vrátili jsme se o dvě hodiny dřív, než se plánovalo, kvůli výše zmíněnému vedru, tak se opět zpustili bujaré oslavy a chlastačky. Pak přišel klasickej doprovodnej program, arény a koncerty. Náš klan již v aréně tradičně reprezentoval Jezevecv aréně na nože. A co se koncertů týče, asi se to nevyrovnalo legendárnímu vystoupení Luštěly z roku 2012, ale i tak to bylo skvělý poslouchání, nebo takhle, bylo to dobrý poslouchání, dokud nezačlo chcát, přímo v půlce hlavní kapely, Deloraine. A slejvák to byl pořádnej, takže kalba skončila vlastně okamžitě. Když jsem se pak v neděli probudil, samozřejmě s lehkou kocovinou, Daagurnush jako by se vypařil, nikde nikdo a jediný co jsem viděl bylo formování se na retro bitvu. Z fleku jsem nějak smotnul kostým retro elfa, neptejte se mne, jak se mi to povedlo, sám nevím, a vesele jsem mašíroval. Jestli si někdo ztěžoval na sobotní bitvu, tak proti nedělní nemohl mít snad nikdo nic. Bylo příjemný počasí, lidi nic nehrotili a vidět holčinu oblečenou do kostýmu draka Šmaka bylo k nezaplacení. Jo a je fakt dobře že jsou duálky zakázaný na hlavní akci, páč takovej masakr jsem už dlouho neviděl. Drak byl přemožen a pro jednou se dokonce povedlo vyhrát světlejm, samozřejmě jen díky tomu že jsem byl na jejich straně a nesl celé válečné úsilí na svých bedrech. Nakonec se rozdali koláčky, takže jsme ani při odjezdu necítili pachuť všech těch lehce pitomejch dnů kdy jediný co jsme si přáli bylo přežít to vedro. Suma smárum, B5A 2019 byl nakonec, dle mého skromného názoru, vydařenej ročník, ač všechno šlo proti nám, tak jsme si to nakonec nějak užili a vedra, termín a déšť orgové prostě neovlivní a je jen na nás jak se s nimi vypořádáme.
Autor textu: Albín
Fotky k prohlédnutí ZDE